Necitlivé opravy Karlova mostu

Karlův most, jednu z nejvýznamnějších památek Česka, značně poničily povodně v roce 2002. V jejich důsledku, ale i z důvodu předchozích nekvalitních oprav most již několik let prochází opravami. V roce 2007 započatá oprava kamenného zábradlí mostu se však stala předmětem kritiky ze strany odborné i laické veřejnosti pro svůj pochybný způsob provedení.

 

Proti přestavbám protestuje veřejnost

V září 2009 se případem začala zabývat Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD). Asociace, jejíž petici "Za záchranu Karlova mostu" v době jejího trvání od 1.10.2009 do 15.6.2010 podpořilo 43 tisíc občanů, kvůli závadné opravě podala tři trestní oznámení. Dle asociace oprava mostu připomínala bourací práce: byly k ní použity sbíječky a rozbrušovací pily, došlo ke zbytečné likvidaci mnoha původních kamenů, z nichž některé mohly pocházet z románských staveb. Kameny nahradily průmyslově vyrobené kvádry nevhodného tvaru, barvy a zhotovení, použily se moderní materiály. Asociace dále uvádí, že před zahájením oprav nebyl proveden stavebně historický průzkum ani předložena realizační dokumentace, čímž došlo k porušení základních podmínek pravomocného rozhodnutí orgánu státní památkové péče. Oprava zábradlí nebyla provedena kamenicky, čímž nebyl dodržen postup schváleného projektu. Hlavnímu městu Praha jakožto vlastníkovi mostu je také vyčítáno, že dalo souhlas stavbě, která nesplňovala ani podmínky jím stanovené, a že nezajistilo dostatečný dohled nad průběhem prací. Dodržovány nebyly ani základní požadavky Národního památkového ústavu (NPÚ).

Správní řízení s Prahou

V březnu 2010 Odborná komise pro obnovu Karlova mostu vyzvala Prahu k přerušení prací a provedení nápravy. Spor byl předán krajskému úřadu Plzeňského kraje. Viníkem bylo označeno hlavní město Praha, které si opravu u společnosti Mott MacDonald objednalo. Městu byla udělena pokuta ve výši 3, 25 milionu korun. Praha se proti pokutě odvolala a ta byla následně ministerstvem kultury zrušena z důvodu procesních chyb plzeňského úřadu. Plzeňský kraj požadoval převzetí správního řízení s Prahou ministerstvem kultury, to však požadavek Plzně odmítlo. Rozhodnutí ve věci pokuty dosud nebylo definitivně dořešeno. ASORKD v současné době trvá na rozkrytí výběrového řízení pro obnovu Karlova mostu a chce zjistit, jak hlavní město Praha naložilo s penězi z celonárodní sbírky, určenými k opravě.

Opravu Karlova mostu kritizuje UNESCO

Politování nad necitlivostí oprav Karlova mostu již ve své zprávě vyjádřil i výbor UNESCO, jehož expertní tým sporné přestavby prověřoval v únoru 2010. Dle asociace ASORKD Praha současným způsobem oprav porušila také Benátskou mezinárodní chartu o zachování a restaurování památek a sídel. Jejím podpisem se Československo v roce 1964 zavázalo k použití osvědčených moderních technik konzervace pouze pokud se tradiční techniky ukážou jako nedostačující. Dle asociace ASORKD se v případě Karlova mostu o použití tradičních technik ani neuvažovalo. Na základě zprávy pracovní komise, která Prahu navštívila v lednu 2010, bylo v červenci 2010 Výborem světového dědictví UNESCO přijato rozhodnutí: „Výbor pro světové dědictví lituje, že obnova Karlova mostu byla prováděna bez odpovídajících rad ohledně konzervace materiálů a konzervačních technik. Rovněž žádá stát, aby zajistil, že jakékoliv budoucí práce budou vycházet z podrobného posouzení a dokumentace provedené s využitím zkušených řemeslníků a konzervátorů.“ Výbor pro světové dědictví se splněním těchto požadavků bude zabývat na svém 35. zasedání v roce 2011.

Odborníci versus magistrát

22.10.2010 také NPÚ zveřejnil usnesení z workshopu odborníků pořádaného 29.3.2010. Jeho závěrem bylo následující prohlášení: „V současné době realizovaná oprava kamenného zábradlí, zejména v části na malostranské straně, kde celková realizace začala, neodpovídá standardům stavebního a řemeslného provedení, které je uplatňováno na jiných významných památkách v České republice.“ Přesto 11.11.2010, kdy opravu Karlova mostu oficiálně zakončil primátor hl.m. Prahy Pavel Bém symbolickým vložením poslední dlažební kostky do mostovky, byla ředitelem Odboru památkové péče Magistrátu Janem Kněžínkem nad dokončenou opravou Karlova mostu vyjádřena spokojenost.

Aktualizováno 22.11.2010

Michaela Pixová, sociální geografka

Článek vznikl především na základě informací ASORKD.

Foto Wikipedia

---

Zdroje a další odkazy: Petice za záchranu Karlova mostu Zachraňte Karlův most Blesk.cz (31.3.2010): Praha opravou znehodnotila Karlův most: Pokuta 3 miliony Aktuálně.cz (6.4.2010): Praha nechce platit za Karlův most. Pokutu dá k soudu Týden.cz (8.7.2010): Ministerstvo zrušilo pokutu magistrátu za Karlův most Novinky.cz (8.7.2010): Ministerstvo zrušilo pokutu za Karlův most, kraj má rozhodnout znovu České Noviny (24.8.2010): Plzeňský kraj chce předat řízení kvůli Karlovu mostu ministerstvu Pražský denik (25.8.2010): Magistrát musí vysvětlovat opravu Karlova mostu Novinky.cz (4.9.2010): UNESCO lituje, že opravy Karlova mostu proběhly necitlivě Restauro.cz Klub Za starou Prahu, rozcestník kauzy Karlův most Informace Národního památkového ústavu Tisková zpráva NPÚ k současnému stavu obnovy Národní kulturní památky Karlův most Průběžné hodnocení stavu prací obnovy Karlova mostu