Problematika pouličního umění v Praze

Jaká byla situace v Praze dřív?

Před rokem 2012 se muselo pro vystupování na pražských ulicích fyzicky chodit na odbor dopravy Prahy 1 na Vodičkovu ulici, kde si člověk mohl vybrat jedno z cca tří míst, kde bylo v centru možné busking provozovat. Musel vypsat několik formulářů, u hudebníků mj. také seznam hraných písniček pro Ochranný svaz autorský. Následně se musel napsat do úředního časového rozvrhu a počkat zhruba dva týdny (někdy i déle) než získal vyjádření, zda vystupovat může. Samotné zapsání se do rozvrhu přitom nic neznamenalo a dotyčný busker mohl být kdykoliv vytlačen jinou větší akcí, pokud by se někdo rozhodl ji na stejném místě a ve stejný čas dělat.

Pokud přes to všechno nakonec pouliční umělec povolení získal, musel znovu na odbor dopravy zaplatit poplatek a vyzvednout si papír s povolením. Umělci, co se hraním na ulici živili (například Jiří Wehle z Malého náměstí) museli toto byrokratické kafkovské kolečko absolvovat měsíc co měsíc po mnoho let. Výsledkem bylo, že potkat v centru Prahy nového pouličního umělce bylo stejně pravděpodobné, jako vidět o Vánocích Ježíška.

Na jaře 2010 vznikla iniciativa Buskerville, která začala s politiky vyjednávat a pořádat nejrůznější pouliční akce, demonstrace a happeningy, aby se situace konečně změnila a z Prahy se stalo v přístupu k pouličnímu umění normální evropské město.
Nejprve se nic nedělo - politici byli ochotní se bavit, ale nebyli ochotní příliš konat. Až po roce a půl vyjednávání se všemi možnými politiky a úředníky se situace konečně začala měnit k lepšímu: v létě 2011 vznikla komise pro veřejný prostor, která se měla zabývat problematikou pouličního umění a přijít s novým modelem, který by se na umění v centru Prahy (jakožto i jinde po městě) měl nově aplikovat. Buskerville k tomu politikům dodali několik fungujících zahraničních modelů z různých metropolí, které by bylo možné použít.Stačilo si jen vybrat.

 Změna pro rok 2012

 Na podzim 2011 pak došlo na pražském magistrátu k rozbití staré koalice ODS a ČSSD a vznikla koalice nová – ODS a TOP09. Vyměnili se radní a koordinaci komise pro veřejný prostor, jejímiž členy byli kromě jiného i zástupci odboru dopravy na Praze 1 či Technické správy komunikací, si vzala na starost radní Alexandra Udženija (ODS).

Komise se následně rozhodla, že žádný navrhovaný model nepoužije, a že rok 2012 bude v Praze velmi volný a testovací. Pouliční umění se po dvaceti letech vrátilo do středu Prahy téměř neregulovaně, hrát a vystupovat bylo najednou možné téměř všude.
Platilo pouze několik málo zákazů, například nehrát před kostely v době bohoslužeb, či před školami, nebo dodržovat maximální množství členů pouličních kapel. Vesměs šlo o omezení rozumná - snad jedině s výjimkou nutnosti nepřekračovat při hraní hlukovou hranici 45 decibelů.
To by při hraní v centru, kde samotní turisté vytvářejí hluk až kolem 70-80ti decibelů, bylo srovnatelné se šeptáním v hospodě plné rozjařených štamgastů.

Nový zkušební rok začal platit od 1.března 2012, kdy přišlo takzvané "pražské pouliční jaro".
To už od začátku přilákalo do ulic mnoho nových umělců různých druhů a úrovně. Zpočátku se do ulic pouštěli jen ti největší odvážlivci, protože málokdo vedení města a městské policii opravdu věřil, že to tentokrát myslí vážně. Při kontaktech se strážníky městské policie se problémy skutečně objevily, neboť rozhodnutí magistrátu o volném zkušebním roku mělo pouze formu vydaného "doporučení", nikoliv závazné vyhlášky. Umělci tak byli vydání zcela na vůli či nevůli strážníků, z nichž někteří projevovali svatou toleranci, zatímco jiní na umělce vyskakovali jak čerti z krabičky a snažili se jim hraní a vystupování na ulicích všemožně znepříjemnit. Stejně dvojaká byla i reakce obchodníků a zaměstnanců a majitelů restaurací – někteří volali na umělce městskou policii nebo je chodili osobně vyhazovat, jiní jim tleskali a nosili jim pivo, či sami házeli peníze do klobouku.

Po úvodních problémech a protestech umělců, kteří byli i nadále po spuštění testovacího pouličního roku městskou policií vyhánění a pokutování, se nicméně po zásahu politiků situace uklidnila.
S počátkem jara a během léta, kdy se pouliční sezóna spustila naplno, pak bylo v pražském centru možné vidět stále víc umělců, jejichž kvalita se zvyšovala.
Praha se konečně stala tranzitním městem zahraničních buskerů, kteří jezdí po svých pravidelných pouličních turné po Evropě a po světě a Praze se doposavad vyhýbali. Proto jsme letos na ulicích mohli vidět vynikající kapely a umělce například z Nového Zélandu, Francie, nebo Španělska.
V centru se objevily nové živé sochy, klezmer, jazz, blues, středověká hudba, nebo třeba foukači bublin.
Ačkoliv se občas objevily skupiny či jednotlivci, kteří stanovená pravidla obyčejně z neznalosti či nemožnosti dodržet hlukový limit překračovali, drtivá většina umělců se jich držela a chovala se zodpovědně.

Rok 2013 a krok zpátky?

Na podzim 2012 se nicméně opět začalo ozývat vedení Prahy 1 v čele se starostou Lomeckým (TOP09), které se od začátku k uvolnění situace stavělo mediálně dost negativně, a které zřejmě začalo nabádat městskou policii, aby konala v případě pouličních umělců rázněji. Na podzim 2012 pak Lomecký do médií prohlásil, že se umělcům nemělo vůbec ustupovat.
Na serveru Idnes se rovněž objevil podivný článek, který vypadá psaný na zakázku MČ Praha 1, a který popisuje, jak statečný strážník Lang společně s přispěním angažovaných redaktorek odhalili podvodníky, předstírající v centru Prahy levitaci. Podle strážníka Langa by živé sochy měly alespoň na něco hrát, nebo foukat bubliny.

Nutno dodat, že Praha 1 nikdy se žádnými konstruktivními návrhy jak pouliční umění v centru řešit nepřišla a pan Lomecký na žádný otevřený dopis zvoucí k diskuzi, které v letech 2011 a 2012 iniciativa Buskerville rozesílala, neodpověděl. Dá se předpokládat, že by vedení Prahy 1 nejraději vrátilo stav pouličního umění tam, kde bylo před rokem 2012 : k dlouhému čekání na vyjádření úřadu a k několika místům, kde je možné ho provozovat.
Vedení této městské části tedy zřejmě spíš vyhovuje střed Prahy jako lákadlo na peněženky turistů, kteří by se měli soustředit na nákup matrjošek, skleněné bižuterie a čínského textilu s nápisy "I love Prague!". Tedy – podoba centra by dále měla zůstávat jen v rukách prapodivných pražských obchodnických a polomafiánských postaviček, které mají často zemi narození na východ od našich (a slovenských) hranic

Po testovacím roku 2012 by tedy měla přijít opět změna. Termíny jsou pro ni na stole dva: buď přijde ještě v letošním roce, nebo až v roce 2013. Jak bude změna vypadat zatím není jasné  – pouličním umělcum ani politikům.

Aktualizované informace bude možné najít na webu busking.cz nebo facebookové stránce iniciativy Buskerville

Dan Urbánek