Dvě ztráty v ulicii Na Perštýně

Na Perštýně 1 (č.p. 342) se původně nacházel klasicistní Braunerův dům, který se proslavil zejména díky kavárně Union sídlící v jeho prvním patře. Tato významná budova byla stržena a nahrazena kvalitní novostavbou budovy Albatros s unikátní zavěšenou fasádou. Právě tato fasáda však byla bezdůvodně poškozena během rekonstrukce.

Legendární Unionka

Nejstarší zmínky o domě na tomto místě pocházejí z roku 1429. V roce 1789 byl klasicistně přestavěn podle projektu Josefa Hegera a propojen se sousedním objektem. Podle svého nejznámějšího majitele, Františka Augistina Braunera, získal objekt název Braunerův dům. Skrýval v sobě jak bytové prostory, tak od roku 1820 řadu kavárensídlících v prvním patře domu. Nejznámější z nich byla umělci a literáty vyhledávaná kavárna Union.

První ztráta a její náhrada

 O zrušení kavárny Union se jednalo od roku 1923, uzavřena byla až gestapem roku 1941. Hned po válce bylo zároveň rozhodnuto o zboření domu, protože bylo třeba rozšířit komunikaci. Přes protesty veřejnosti byla demolice roku 1949 realizována. Na místě někdejšího Braunova domu pak zůstala až do poloviny 60. let.

V letech 1966 – 1969 architekti Stanislav Franc a Luděk Hanf postavili na této parcele novostavbu budovy Albatros, nazývané také Dům dětské knihy. Vznikla zde osmipodlažní stavba s jedním ustoupeným patrem, postavená z proskleného ocelového skeletu na šestnácti pilířích. Zejména díky zavěšené skleněné fasádě, která jej řadila mezi několik málo podobných děl pobruselského období české architektury, se stal nový dům kvalitním a důstojným nástupcem původní architektury.

Druhá ztráta, aneb tzv. rekonstrukce

V letech 1995-1996 došlo k rekonstrukci celého objektu (SAM atelier), která ale mnoho dobrého nepřinesla. V druhém až osmém patře budovy byly kompletně vyměněny příčky, podlahy a stropy a nově přidáno bylo patro deváté. Pod objektem bylo zřízeno automatické parkoviště s kapacitou 24 aut.

Hlavním problémem se však stalo právě řešení oprav mimořádně cenné fasády objektu. Památkáři spolu s dosud žijícím architektem Francem usilovali, aby byla provedena její replika, zatímco zástupci ÚHAM Praha vybrali silně reflexní strukturní fasádu nerespektující původní stav. Výsledkem jednání byl však jen kompromis, který víceméně zachoval původní členění fasády, přidal však větrací okénka s vyklápěním ven a osadil jiná, reflexní skla. Došlo tedy k podstatné degradaci původního vzhledu budovy. Nebyly dodrženy ani další méně závažné prvky schválené v projektové dokumentaci, například výběr osvětlení nebo barevné řešení vnitřních prostor.

Výsledná podoba domu (který byl před rekonstrukcí navržen k prohlášení za kulturní památku, ovšem ministerstvo řízení zastavilo), ukazuje příklad nepochopitelného a bezdůvodného poškození původního charakteru architektonicky cenného objektu. Kauza je tak jedním z příkladů nepochopení hodnot moderní architektury a neschopnosti s ní citlivě zacházet.

Je také charakteristické, že po rekonstrukci zmizela i původní náplň domu: dříve se v přízemí a prvním patře nacházela prodejna dětských knih s galerií, v suterénu potom sídlilo dětské divadlo Sluníčko. Po rekonstrukci objektu získala tyto prostory České spořitelna a v suterénu se parkuje...

Eva Csémyová
Karolina Drössler
Foto Jakub Bachtík

text vznikl v rámci studentského projektu Pražská památková realita na Ústavu dějin umění FF UK

---

Zdroje a další odkazy:
ŠVÁCHA Rostislav: Ochrana architektury 20. století (článek z bilančního Věstníku Klubu Za starou Prahu, 3/2005)
POCHE Emanuel (ed.): Praha našeho věku
STUPKA Ladislav: Rekonstrukce a modernizace objektu Na Perštýně 1 v Praze /Albatros/, in: BRADÁČ Petr: Statické řešení konstrukce
JELÍNKOVÁ Táňa: S Unionkou zmizel i Mamlas, in: Večerník Praha, Roč.13/č. 303 (31. 12. 2003) - Příl. Silvestr,s.5.
HRUBEŠ Josef: Bývalý dům Albatrosu na Perštýně, in: Večerník Praha, Roč.11/ č. 104 (4. května 2001), Příl. Čtení na víkend, s. 5.