Bývalá ČSOB Na příkopě: Fasádismus pod patronátem Sboru expertů

Na rohu ulice Panské a Na příkopech stojí monumentální bankovní palác od architekta Bedřicha Bendelmayera. Dům pochází z let 1927 – 33 a byl postaven pro potřeby České průmyslové banky, později Obchodní banky. V současné době zde probíhá přestavba, během níž je demolována podstatná část paláce. V ulici Panská byla ponechána pouze fasáda, zatímco historické interiéry byly zničeny.

Špičková bankovní architektura

Monumentální stavba postavená v novoklasicistním stylu mezi ostatními bankovními úřady z počátku 20. století vynikala vysokou architektonickou kvalitou. Pozornost zasluhovaly především cenné interiéry postavené s láskou k řemeslnému detailu. Bankovní palác je sice součástí Pražské památkové rezervace zapsané na seznam UNESCO, status nemovité kulturní památky ale přes své kvality nezískal (má jej pouze busta Boženy Němcové od B. Neužila z roku 1932 na hlavním průčelí paláce) - a vzhledem k tomu, že jeho podstatná část je nyní zdemolovaná, už ani nezíská.

Střet zájmů, o němž Magistrát nemluví

V devadesátých letech patřil bankovní palác ČSOB, ta se však časem přestěhovala do nového centrálního ústředí v Radlicích. Poté se vlastníkem nemovitosti stala Akciová společnost NP Investments (Jugoslávská 620/29, 12000 Praha 2, IČ 276 64 031). Společnost v roce 2006 začala připravovat „rekonstrukci, přestavbu a nástavbu bývalé budovy banky na luxusní obchodní dům a kancelářské prostory.“ V roce 2007 schválil Magistrát hlavního města Prahy projekt, jehož autorem je Ing. Arch. Petr Malínský, působící v architektonickém ateliéru DaM. Architekt Malínský je ale zároveň předsedou památkového sboru expertů, poradního orgánu památkového odboru Magistrátu, který posuzoval i projekt na „rekonstrukci“ banky. Ani ukázkový střet zájmů ale nezabránil schválení záměru, při němž byla podstatná část hodnoty domu devalvována.

Průčelí zachováme, ale…

Bankovní palác zaujímá protáhlou rohovou parcelu a lze jej rozdělit do dvou objektů. Podle projektu již proběhla demolice budovy podél ulice Panská, z níž byla ponechána pouze fasáda. Uměleckořemeslné prvky z budovy by podle stanovených podmínek měly být zachovány a repasovány v nové stavbě. Novostavba skrývající se za historickou fasádou bude šestipodlažní a podle projektu by měla být ukončena atikou na ploché střeše: Původní stavbu tak bude převyšovat o dvě patra. Obě podlaží nástavby by měly mít fasádu vytvořenou z plátů předzvětralé mědi, které budou prostřídány skleněnými plochami. Komplex bude mít pět podzemních podlaží.

 

Hlavní budova obracející se průčelím do ulice na Příkopě by měla být podle projektu zachována i s bankovní dvoranou. Jenže by při tom mělo dojít k odstranění původní přepážkové haly a vložení eskalátorů do její zadní části. Z piety má zůstat zachován jeden původní turniketový vstup, ostatní unikátní řemeslné detaily by měly být podle podmínek repasovány. Po zkušenostech s podobnými „rekonstrukcemi“ je ale potřeba být k takovému sdělení značně skeptický.

Rekonstrukce = konec histrorické stavby?

Během probíhající „rekonstrukce“ byla na Ministerstvo kultury podána žádost o prohlášení stavby na národní kulturní památku. Žádost byla ale zamítnuta a to vzhledem k rozsahu demolice, kvůli níž stavba pozbyla své autentické historické hodnoty. Mimořádně zdařilé interiéry přitom byly ještě před začátkem tzv. „rekonstrukce“ kompletně zachovány. Národní památkový ústav se měl v tomto případě rázně postavit proti rozhodnutí Magistrátu. Namísto toho, aby si zachoval status nezávislé odborné instituce, přijal za své stanovisko Magistrátu, ovlivněné více zájmy developerů, než zájmy skutečné památkové péče.

 

Zdá se, že v památkově chráněné oblasti v okolí Václavského náměstí zatím vyhrává tzv. „fasádismus“ jako hlavní přístup k historickým stavbám. Použít pojem „rekonstrukce“ pro přestavbu, při níž je podstatná část historické stavby nenávratně zničena, připomíná svou absurditou totalitní „newspeak“ z Orwellova slavného románu.

Eliška Koryntová
Foto autorka

text vznikl v rámci studentského projektu Pražská památková realita na Ústavu dějin umění FF UK

---

Zdroje a další odkazy: Podrobnější popis kauzy Od Elišky Koryntové i s odkazem na literaturu i konkrétní dokumenty vyšel ve Věstníku Klubu Za starou Prahu 2011/1